Jen samotná existence tohoto takřka božského nektaru, jehož chuť mi setrvá živě v paměti i tři týdny po tom, co jsem jej poprvé koštoval, nemá daleko k zázraku. Sedím teď ve zpožděném rychlíku do Prahy, přemýšleje, co se asi honilo hlavou onomu dobrodinci, jenž tento mok před staletími vyčaroval z ingrediencí na první pohled tak nevinných, a nedá mi to – je čas na další pseudorecenzi.