Ajta

Stihl jsem si vypracovat úkol na lingebru ještě ve vlaku, tak přináším minipostřeh z dnešního cvika z programování: Ačkoli jsem na tom s Pythonem ne zrovna nejlépe (naposledy jsem jej používal asi před sedmi lety a nemám ten jazyk zrovna v lásce), drtivá většina matfyzáků na tom je mnohem zoufaleji. Či jsme snad jen od přírody líní? Na konci hodiny jsem byl k vlastnímu překvapení jediný, kdo se stihl prokousat všemi příklady…

Roboťák – Den VIII. až X.

Konec dobrý, všechno dobré, leč s hořkou příchutí. Jak se náš tábor chýlil ke svému nevyhnutelnému konci, začali jsme si čím dál více uvědomovat, že změna vedení, jež po sedmi letech kariéry přišlo k dětem, Světu motorů či korporátu, pro nás napřesrok nové vedoucí bude nelehká. Letos byl poměr dětí k personálu 19:7, což bylo ve srovnání s některými jinými přítomnými tábory ještě docela normální, ale příští rok nabereme čtyři zcela nové praktikanty zároveň (náš rekord byl zatím dvojice mne a M.) a tentokrát tu nemáme nikoho nad třicet, ba dokonce ani nad dvacet pět, aby jejich přechod ze stavu účastníka patřičně nasměroval. Nutno též podotknout, že ze skutečných vedoucích z letoška zbyl jen jeden, tudíž má většina z nás co dohánět. Za rok tak budu chodit na porady do baru a řešit organizaci a nejsem z toho nikterak sebejistý. Ale prozatím zpět k běžnému rozvrhu – začínaje přirozeně nadáváním na web developery!

Pokračovat ve čtení „Roboťák – Den VIII. až X.“