Tajemství anonymního obdivovatele

Když se pan Xiao sešel s panem Řehořem, bylo to setkání vpravdě osudové, ba přímo signifikantní. Leč budiž váženému čtenáři dáno ve známost, že šlo o setkání značně nevyvážené, ba přímo nerovnoprávné, neboť pan Xiao, pravidelný to návštěvník skrovného weblogu Řehořova, měl čerstvého absolventa Keplerova gymnázia obrazně i doslova přečteného, zatímco on, pan Čeněk Řehoř, životním povoláním student a nepříliš úspěšný spisovatel, nevěděl o panu Xiao ani pouhopouhé zblo. Znal o něm maximálně to, co byl schopen v rychlosti dedukovat z jeho neskrývané oddanosti, když na rekreaci v jižních Čechách zaregistroval jej jako poslední dobou svého jediného čtenáře skrz světově proslulou špehovací síť Googlu. Pokračovat ve čtení „Tajemství anonymního obdivovatele“

Postřeh příležitostného spisovatele

Nebuďte jako já – oddáváte-li se ve volném čase radovánkám v podobě amatérských spisovatelských žblebtů, mějte na paměti volbu prostředí, to jest nejen literárního, ale i svého vlastního. Mně, kupříkladu, se to dnes strašlivě vymstilo. Pokračovat ve čtení „Postřeh příležitostného spisovatele“