Autor: Čenda

Malý, měkký a pěkně k ničemu

Už je tomu tak, tentokrát si budu stěžovat na Microsoft. Ostatně to byla jen otázka času – Michal Chleboun na ně totiž již veřejně nadával, myslím, pětkrát a já nemohu nebýt v těsném závěsu. Čím se tedy Redmondské společnosti podařilo zkazit má vejce?

Pokračovat ve čtení „Malý, měkký a pěkně k ničemu“

Na svahu

Kdysi dávno – konkrétně na lyžařském výcviku v kvintě – nám jistý pan profesor českého jazyka dovolil říkat mu na svahu Filipe. Ještě jsem sice kompletně nedopiloval definici svahu, ale myslím, že by s přimhouřenýma očima mohla stačit jízda linkou S9. Spatřil jsem totiž CityElefant tohoto spoje dnes z okna své R16 několik metrů před tunelem na hlavní nádraží, a vida jeho majestátní sklon, byl okamžitě rozhodnut, že o tohle zkrátka nesmím přijít. Nasedl jsem, otevřel na telefonu aplikaci Vodováha – a nebyl zklamán:

861

V B. už před nějakou dobou zavedli vnitroměstskou autobusovou linku 861 na okružní trase z nádraží na nádraží. Je to spoj takřka nevyužívaný, obvykle v něm ve svých ranních zájezdech setrvávám napříč celou jeho poutí osamělý, občas doprovázen nějakým starším spoluobčanem, ale ti obvykle vystupují již u hřbitova (to není černý humor, poblíž je totiž domov důchodců), takže jsem na nádraží až dodnes jezdil solo. Leč našeho vezdejšího osudného dne tento řetězec rozbila jakási vskutku bizarní středoškolačka přistoupivší na zastávce poblíž ordinace mé bývalé praktické doktorky.

Pokračovat ve čtení „861“

Slon

Obvykle jezdím v pondělí ráno do Prahy rychlíkem (nominálně v 9:06, ale známe SŽ), ale dnes ne. Přijel jsem na nádraží v 8:51 a osobní vlak v 8:49 měl zrovna pět minut zpoždění. Jaké to štěstí! Pomyslel jsem si. Nejenže nemusím čekat na tradičně zpožděný rychlík, ale dokonce si i s jistotou sednu! Nemeškal jsem a zamířil k pátému nástupišti, na které právě přijížděl kýžený CityElefant. Usadil jsem se a dychtivě vyčkával odjezd… leč o deset minut později jsme se stále nehnuli z místa. Vtom se dole otevřely dveře a do soupravy začal pronikat válečný pokřik obávaného postrachu železniční dopravy: dětí.

Pokračovat ve čtení „Slon“

Recenze: nealkoholické πvo

Včera mi v menze neznámý po hospodsku oblečený dobrodinec nabídl testovací vzorek našeho fakultního moku πvo v nealkoholické edici. Nejprve jsem váhal, přeci jen, nemám k pivu zrovna pozitivní vztah, ale měl jsem jednou takové ochucené (myslím zázvorové..?) nealko od Birellu a to mi docela chutnalo, tak jsem onu velkodušnou nabídku přijal. Má navýsost břitká recenze následuje.

Pokračovat ve čtení „Recenze: nealkoholické πvo“

Přestřelka

Hlouček umělců období vrcholné puberty v dnešním večerním City Elefantu se předvedl úctyhodnými argumentačními schopnostmi:

„Tak já tě za to nepozvu na… na svojí oslavu narozenin!“

„To nevadí, já bych tam stejně nešel.“

„Proč? Protože seš tak tlustej, že bys neprošel dveřma?

(pauza)

Ou! Jsem tě UKONČIL!“

„No ne já spíš nepotřebuju pořád bejt u tebe doma, už tak jsem tam docela často, když tam chodim za tvojí mámou.“

Seznam mobilních aplikací zjevně vytvořených webdevelopery

Jak jsem již před nějakou dobou slíbil, nastal čas konečně zkompilovat všechnu tu webdeveloperskou lůzu do jednoho kompaktního přehledu. Tento průběžně aktualizovaný článek obsahuje seznam mobilních aplikací, které jsou vděk využití zcela debilního frameworku React Native uživatelsky odpudivé na čemkoli, co není nejnovější iPhone. Než se na to ale vrhnu, ještě sem pro jistotu vložím několik odstavců, o čem to vlastně je.

Pokračovat ve čtení „Seznam mobilních aplikací zjevně vytvořených webdevelopery“