Včera mi v menze neznámý po hospodsku oblečený dobrodinec nabídl testovací vzorek našeho fakultního moku πvo v nealkoholické edici. Nejprve jsem váhal, přeci jen, nemám k pivu zrovna pozitivní vztah, ale měl jsem jednou takové ochucené (myslím zázvorové..?) nealko od Birellu a to mi docela chutnalo, tak jsem onu velkodušnou nabídku přijal. Má navýsost břitká recenze následuje.
Pokoušel jsem se nejprve půllitr zlatavé tekutiny připíjet ke kuřeti s bramborovou kaší, ale po několika locích jsem usoudil, že si to raději odpustím – kombinace obou chutí byla všelijaká a nemohu říci, že libá. Zde jsem shledal, že nealkoholické pivo přes léta inovací bohužel stále trpí fundamentálním neduhem piva alkoholického – totiž, že chutná jako pivo. Ať jsem se na to podíval, jak jsem chtěl, ten dojem zkrátka nešlo setřást.
Jakmile jsem dojedl, pustil jsem se do soustředěného vysávání zbytku sklenice (upil jsem jí dosud asi čtvrtinu). Strávil jsem nad ním pěkných pár minut, neboť se mi jeho chuť příčila s každým lokem čím dál více. Přemýšlel jsem, jestli by stálo za to za tím pánem u pípy zajít a navrhnout mu, jestli by třeba namísto téhle břečky nedokázali raději vynalézt nealkoholické víno, nebo třeba něco, co vypadá jako pivo a chutná jako vinný střik, ale jako na potvoru zrovna někam zmizel. To mi poskytlo skvělou příležitost zbytek sklenic nalít do falešné květiny, jaké tu bývají stolech, leč tomu mému bohužel scházela a půjčovat si cizí by bylo podezřelé, tak jsem zatnul zuby a dopil ji až do dna. Zde je radno podotknout, že narozdíl od např. vinného střiku, se kterým po ani ne půllitru člověk hravě zapomene na své každodenní strasti, na to, že je Michal Chleboun zadaný či že programovat v JavaScriptu dosud není považováno za zločin proti lidskosti, ve mně nealkoholické πvo pravděpodobně kvůli absenci alkoholu zanechalo jen nepříjemnou pachuť a náladu nepřímo úměrnou mé proximitě k budově MFF. Degustační fáze tím zde však konečně slavnostně kulminovala a nastal čas na výnos nelítostného verdiktu.
+ Vypadá hezky
+ Občas se mu říká „tekutý chléb“, což zní trochu jako Michal Chleboun
– Chutná jako pivo
– Má chuť piva
– Co do chuti je srovnatelné s pivem
– A navíc v tom ani není alkohol.
Verdikt: Držitelé autorského práva na číslo pí by měli nadřízené pána z menzy hnát k soudu za hanobení dobrého jména.