Už je tomu tak, tentokrát si budu stěžovat na Microsoft. Ostatně to byla jen otázka času – Michal Chleboun na ně totiž již veřejně nadával, myslím, pětkrát a já nemohu nebýt v těsném závěsu. Čím se tedy Redmondské společnosti podařilo zkazit má vejce?
Měsíc: Listopad 2022
Na svahu
Kdysi dávno – konkrétně na lyžařském výcviku v kvintě – nám jistý pan profesor českého jazyka dovolil říkat mu na svahu Filipe. Ještě jsem sice kompletně nedopiloval definici svahu, ale myslím, že by s přimhouřenýma očima mohla stačit jízda linkou S9. Spatřil jsem totiž CityElefant tohoto spoje dnes z okna své R16 několik metrů před tunelem na hlavní nádraží, a vida jeho majestátní sklon, byl okamžitě rozhodnut, že o tohle zkrátka nesmím přijít. Nasedl jsem, otevřel na telefonu aplikaci Vodováha – a nebyl zklamán:
861
V B. už před nějakou dobou zavedli vnitroměstskou autobusovou linku 861 na okružní trase z nádraží na nádraží. Je to spoj takřka nevyužívaný, obvykle v něm ve svých ranních zájezdech setrvávám napříč celou jeho poutí osamělý, občas doprovázen nějakým starším spoluobčanem, ale ti obvykle vystupují již u hřbitova (to není černý humor, poblíž je totiž domov důchodců), takže jsem na nádraží až dodnes jezdil solo. Leč našeho vezdejšího osudného dne tento řetězec rozbila jakási vskutku bizarní středoškolačka přistoupivší na zastávce poblíž ordinace mé bývalé praktické doktorky.
Slon
Obvykle jezdím v pondělí ráno do Prahy rychlíkem (nominálně v 9:06, ale známe SŽ), ale dnes ne. Přijel jsem na nádraží v 8:51 a osobní vlak v 8:49 měl zrovna pět minut zpoždění. Jaké to štěstí! Pomyslel jsem si. Nejenže nemusím čekat na tradičně zpožděný rychlík, ale dokonce si i s jistotou sednu! Nemeškal jsem a zamířil k pátému nástupišti, na které právě přijížděl kýžený CityElefant. Usadil jsem se a dychtivě vyčkával odjezd… leč o deset minut později jsme se stále nehnuli z místa. Vtom se dole otevřely dveře a do soupravy začal pronikat válečný pokřik obávaného postrachu železniční dopravy: dětí.