Lůno státních monopolů

Pohled jak z dystopického románu – hned vedle nádraží v Havlíčkově Brodě parkuje asi tucet dodávek České pošty. Ale rychlík tentokrát jel včas!

A když už jsme u těch ČD – zkuste hádat, jak teď jedu z HB do Prahy? Sic vlakem Českých drah, ale s jízdenkou VDV do Světlé n. S. a pak s Pražskou integrovanou až do hlavního města. Cena poloviční, než co by byla s ČD. No nejsou to vydřiduši?

No a aby toho nebylo dost, ani těm svým zaměstnancům, vůči kterým mám ještě krapet úcty, ta hrozná společnost nedá spát. Průvodčí se mi snaží nakonfigurovat jízdenku na PID, ale celý ten systém jí už potřetí padá a jede to celé odznovu. Samozřejmě očekávat, že by po naskenování studentské Lítačky byl přístroj schopen chytře vyplivnout patřičný jízdný doklad, zcela nepřichází v úvahu, takže se nad tím chudinka dvě minuty lopotí a nakonec mi zoufale ukáže, že jí uživatelské rozhraní, které vypadá, že přežilo Windows ME, vyplivlo čtyři chybová hlášení navzájem bojující o území na čtyřpalcové obrazovce, údajně prý protože jak PID, tak IDS Vysočiny provedly nějaké aktualizace.

Nakonec jsem paní průvodčí navrhnul, že vzpamatuje-li se Wi-Fi, budu si moci koupit doklad z aplikace Lítačka. Zastyděl jsem se, že mne to nenapadlo dřív, ale paní průvodčí na mne záhy pohlédla s neskonalým vděkem v očích, takže bych řekl, že teď bude mít spíš větší svár se svým neschopným zaměstnavatelem než se mnou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.